Fertigung bemerkenswerter Bauwerke mit großer Wanddicke

Leistungssteigerungen bei gleichzeitiger Optimierung der Energiegewinnung, verlangen im Druckbehälterbau nach besonderen Bauteilen in Konstruktion und Fertigungstechnik. Ähnliches gilt auch für den modernen Stahlbau, wo die Blechdicken in beiden Bereichen bis 200mm und darüber reichen.
Im vorliegenden Beitrag wird über die Fertigung von ausgesuchten Bauteilen bis zu 1000t Stückgewicht berichtet, die aus aktuellen Raffinerieprojekten stammen. Es wird des Weiteren auf den Bau des höchsten Wohn- und Bürogebäudes Russlands eingegangen. Angesprochen wird auch das Fußballstadion Shakhtar in Donetsk/Ukraine.
Neben den besonderen, schweißtechnischen Verfahrensvarianten werden auch logistische Themen bei Transport und Montage erwähnt. Der Zuhörer kann im Vortrag außerdem einen Einblick in die betrieblichen Möglichkeiten eines Unternehmens aus Vorderasien gewinnen. Dabei handelt sich um das Unternehmen Cimtas in der Türkei

Weld deposits are one of the most used economical ways of the wear resistance increase. The study compares the characteristics of the overlay material welded-on and the abrasive wear resistance. The research has been carried out using hardfacing alloys reinforced with primary chromium carbides and complex carbides. The overlay material was deposited on the low-carbon steel S235JR using the gas metal arc welding (GMAW) method. Four different commercial overlay materials were studied in terms of the microstructure effect. The abrasion wear testing was carried out using the abrasive cloth of grit 120 according to CSN 01 5084. The microstructure characterisation and surface analysis were made using optical and scanning electron microscopy. The results illustrate a significant effect of primary carbides on the abrasive wear resistance of weld deposits.

Abrazívní opotřebení vysokochrómových Fe-Cr-C návarů.
Návarové vrstvy jsou jednou z nejvíce užívaných ekonomických cest ke zvýšení odolnosti proti opotřebení. Studium porovnává mikrostrukturní charakteristiky návarových materiálů a odolnost vůči abrazívnímu opotřebení. Studium bylo prováděno na návarových materiálech, kde ve struktuře byly primární chrómové karbidy a karbidy komplexní. Návarový materiál byl nanesen na nízkouhlíkovou ocel S235JR metodou odtavující se elektrody v ochranné atmosféře. Čtyři různé komerční návarové materiály byly studovány z hlediska efektu mikrostruktury.Test abrazívního opotřebení byl prováděn na brusném plátně zrnitosti 120 dle ČSN 015084. Charakteristika mikrostruktury a analýza povrchu byla prováděna postupy optické a elektronové mikroskopie. Výsledky ukazují významný vliv primárních karbidů na odolnost návarů vůči abrazívnímu opotřebení.

Technológia tvárnenia kovov zaujíma dôležité miesto vo výrobnom procese v moderných strojárskych a hutníckych výrobách. Z jednotlivých druhov technológií tvárnenia je najpočetnejšie zastúpená technológia zápustkového kovania ocelí. Dôležitým činiteľom pre vykonávanie technológie zápustkového kovania sú vlastné kovacie nástroje - zápustky. Ich životnosť je merítkom hospodárnosti zápustkového kovania.
Technológia navárania kovacích nástrojov vhodnými návarovými materiálmi je jedna z možností efektívneho zvyšovania hospodárnosti výroby výkovkov. Zo širokého výberu návarových materiálov pre obnovu životnosti zápustiek zaujímajú vytvrdzujúce materiály veľmi dôležité miesto. Ich použitie si však vyžaduje bližšie poznanie procesov tvárnenia a oboznámenie sa s problematikou opotrebenia zápustiek, aby sa mohlo pristúpiť k vhodnej aplikácii návarového materiálu pre jednotlivé časti tvarovej dutiny kovacieho nástroja. Prídavný materiál by mal pritom spĺňať požadované, často protichodné požiadavky, ako sú napr. vysoká tvrdosť, odolnosť proti opotrebeniu pri súčasnej vysokej vrubovej húževnatosti, odolnosti proti rázom a cyklickej tepelnej únave. Uvedeným náročným požiadavkám podľa mnohých súčasných autorov, prednostne vyhovujú vytvrdzujúce prídavné materiály,
najmä pre ľahké opracovanie po navarení a s následným spevnením povrchu v procese kovania.

Rozvoj svařování vysokovýkonnými metodami má výrazný potenciál růstu. Metody obloukového svařování v ochranných plynech MIG/MAG s výkonem navaření až 25 kg/hod se již jedno desetiletí používají pro svařování těžkých konstrukcí. Svařování laserem je relativně nová metoda, avšak růst jeho aplikací je velmi výrazný. Oblast svařování laserem je v rámci výroby svařenců drážní techniky velmi perspektivní technologie. Svařování laserem je nejvíce rozšířené v automobilovém průmyslu, kde je využíváno jak na spojování karoserií tak na svařování motorových a převodových komponentů. Přímo ukázkovým případem je např. automobil Volkswagen Golf. V karoserii jeho čtvrté generace bylo vytvořeno 6 m svaru laserem a pátá generace již má 72m, tedy více než desetinásobek.

Elektrolytisch abgeschiedene Hartchromschichten und mittels thermischen Spritzens aufgebrachte Hartmetallschichten haben große Verbreitung in einer Vielzahl von technischen Anwendungen zum Schutz von Bauteiloberflächen vor Verschleiß gefunden. Am Beispiel von trockenem Abrasionsverschleiß sowie trockenem Oszillationsverschleiß unter Einsatz von gehärteten 100Cr6 sowie Al₂O₃ Kugeln werden diese Schichttypen verglichen. Dabei finden auch Hartmetallschichten, die mittels Hochgeschwindigkeitsflammspritzens aus Feinstpulvern hergestellt werden Berücksichtigung. Diese Schichten erfordern allein eine Finalbearbeitung durch Bandschleifen. Außerdem erfolgt ein Vergleich mit Hartmetallschichten, die unter Verwendung eines Hochleistungsbrenners mit axialer Pulverinjektion mittels atmosphärischen Plasmaspritzens hergestellt werden. Beide Varianten erschließen Kosteneinsparpotenziale im Vergleich zum konventionellem Hochgeschwindigkeitsflammspritzen. Mikrostrukturelle Einflüsse werden ebenso diskutiert wie simultane Auswirkungen auf weitere Eigenschaften wie Korrosionsbeständigkeit und thermische Leitfähigkeit. Die optimale Verschleißschutzlösung hängt von der Gesamtheit des jeweiligen Tribosystems ab.

In zahlreichen Industriezweigen haben HVOF gespritzte Cr3C2/Ni20Cr und WC/Co(Cr) Verbundschichten breite Akzeptanz für den Verschleißschutz erlangt. Beim Einsatz chromhaltiger Matrixlegierungen verfügen derartige Schichten auch über gute Korrosionsschutzeigenschaften. Jüngste Forschungen im Bereich des Plasma-Pulver-Auftragschweißens resultierten in der Entwicklung hochchrom- und hochvanadiumhaltiger Eisenbasislegierungen mit dem Ergebnis einer verbesserten kombinierten Korrosions- und Verschleißbeständigkeit. Ein wichtiger Vorteil der Einsenbasisschichten besteht in der Möglichkeit der einfachen Bearbeitung mittels Drehens und Fräsens. Somit sind derartige Schichtsysteme auch für thermische Spritzprozesse von hohem Interesse, denn die Nachbearbeitung von Cr3C2/Ni20Cr und WC/Co(Cr) Schichten durch Schleifen mit Diamantwerkzeugen macht einen erheblichen Teil der gesamten Schichtkosten aus. Gegenüber PTA weist HVOF den Vorteil auf, dass der Grundwerkstoff des zu beschichtenden Bauteils nicht aufgeschmolzen wird. Durch die so unterbundene Legierungsbildung können Schichten mit nahezu identischer chemischer Zusammensetzung und somit ähnlichen Eigenschaften wie die Ausgangslegierung hergestellt werden. Zwei mittels Schmelzverdüsens hergestellte Eisenbasispulver unterschiedlicher Zusammen¬setzung werden mittels HVOF verarbeitet. Das Optimieren der Spritzparameter erfolgt bezüglich des Auftragwirkungsgrads, der Porosität sowie der Mikrohärte. Die Schichten werden metallografisch mittels Lichtmikroskopie, Rasterelektronenmikroskopie sowie mittels Röntgendiffraktometrie (XRD) untersucht. Im Weiteren erfolgt das Charakterisieren der Schichten bezüglich der Mikrohärte, des Verschleißverhaltens bei abrasiver Beanspruchung sowie des Korrosionsverhaltens.

Litiny jsou materiály ze kterých se díly odlévají v jednom celku a nejsou určeny pro další svařování a to s ohledem na jejich vlastnosti z pohledu metalografie. Svařování litin se ve většině případů požaduje, až když nastane problém vady,a to buď praskliny, lomy, trhliny a opotřebeni způsobené během provozu zařízení. Nebo již při výrobě a opracování dílů z litin např. vady při odlévání a špatném zatečení tekuté litiny nebo chybným opracováním odlitku. Ve všech případech je nutno zvážit jestli je ekonomicky výhodné provést opravu odlitku. Malé a nerozpracované díly se nevyplácí opravovat. Jiné je tomu v větších nebo rozpracovaných dílů, kdy se oprava i přes náročnost operací vyplácí.

Text dotazu:
Dobrý den, při renovaci starých jízdních kol (veteránů) se setkávám s problémem, že díl původně chromovaný je napadený korozí po celé ploše. Nové vybroušení a vyleštění pod nový chrom nepřichází v úvahu, protože by se materiál velmi zeslabil. Jedná se o blatníky, ráfky i rámy z ocelového plechu tloušťky 0,5 až 2 mm. Neexistuje nějaká metoda např. nanášení tvrdé pájky tak, aby se zaplnily díry po hloubkové korozi a přitom pájka na povrchu plechu vytvořila co nejtenší a nejhladší vrstvu, vhodnou k přeleštění a k nanesení nové galvanické úpravy?

Bronzové trubičkové dráty řady MECUFIL jsou vyrobeny z měděného pásku, který je vysokofrekvenčně svařen. Následně je plněn legurami podle požadavku na svarový kov a tažen na požadovaný průměr. Dodávané průměry jsou od 1,0 mm do 1,6 mm, při požadavku lze dodat větší průměry. Tyto materiály lze používat pro MIG – pájení plechů které jsou opatřeny kovovými povlaky, nerezové materiály typu 18/8, konstrukční oceli a pro heterogenní spoje. Jako ochranná atmosféra se přednostně používá čistý Argon, lze použít směs Argonu s 2,5% CO2 nebo 2% H2.

Dotaz svařování pozinkovaných konstrukcí