Fertigung bemerkenswerter Bauwerke mit großer Wanddicke

Leistungssteigerungen bei gleichzeitiger Optimierung der Energiegewinnung, verlangen im Druckbehälterbau nach besonderen Bauteilen in Konstruktion und Fertigungstechnik. Ähnliches gilt auch für den modernen Stahlbau, wo die Blechdicken in beiden Bereichen bis 200mm und darüber reichen.
Im vorliegenden Beitrag wird über die Fertigung von ausgesuchten Bauteilen bis zu 1000t Stückgewicht berichtet, die aus aktuellen Raffinerieprojekten stammen. Es wird des Weiteren auf den Bau des höchsten Wohn- und Bürogebäudes Russlands eingegangen. Angesprochen wird auch das Fußballstadion Shakhtar in Donetsk/Ukraine.
Neben den besonderen, schweißtechnischen Verfahrensvarianten werden auch logistische Themen bei Transport und Montage erwähnt. Der Zuhörer kann im Vortrag außerdem einen Einblick in die betrieblichen Möglichkeiten eines Unternehmens aus Vorderasien gewinnen. Dabei handelt sich um das Unternehmen Cimtas in der Türkei

Weld deposits are one of the most used economical ways of the wear resistance increase. The study compares the characteristics of the overlay material welded-on and the abrasive wear resistance. The research has been carried out using hardfacing alloys reinforced with primary chromium carbides and complex carbides. The overlay material was deposited on the low-carbon steel S235JR using the gas metal arc welding (GMAW) method. Four different commercial overlay materials were studied in terms of the microstructure effect. The abrasion wear testing was carried out using the abrasive cloth of grit 120 according to CSN 01 5084. The microstructure characterisation and surface analysis were made using optical and scanning electron microscopy. The results illustrate a significant effect of primary carbides on the abrasive wear resistance of weld deposits.

Abrazívní opotřebení vysokochrómových Fe-Cr-C návarů.
Návarové vrstvy jsou jednou z nejvíce užívaných ekonomických cest ke zvýšení odolnosti proti opotřebení. Studium porovnává mikrostrukturní charakteristiky návarových materiálů a odolnost vůči abrazívnímu opotřebení. Studium bylo prováděno na návarových materiálech, kde ve struktuře byly primární chrómové karbidy a karbidy komplexní. Návarový materiál byl nanesen na nízkouhlíkovou ocel S235JR metodou odtavující se elektrody v ochranné atmosféře. Čtyři různé komerční návarové materiály byly studovány z hlediska efektu mikrostruktury.Test abrazívního opotřebení byl prováděn na brusném plátně zrnitosti 120 dle ČSN 015084. Charakteristika mikrostruktury a analýza povrchu byla prováděna postupy optické a elektronové mikroskopie. Výsledky ukazují významný vliv primárních karbidů na odolnost návarů vůči abrazívnímu opotřebení.

Technológia tvárnenia kovov zaujíma dôležité miesto vo výrobnom procese v moderných strojárskych a hutníckych výrobách. Z jednotlivých druhov technológií tvárnenia je najpočetnejšie zastúpená technológia zápustkového kovania ocelí. Dôležitým činiteľom pre vykonávanie technológie zápustkového kovania sú vlastné kovacie nástroje - zápustky. Ich životnosť je merítkom hospodárnosti zápustkového kovania.
Technológia navárania kovacích nástrojov vhodnými návarovými materiálmi je jedna z možností efektívneho zvyšovania hospodárnosti výroby výkovkov. Zo širokého výberu návarových materiálov pre obnovu životnosti zápustiek zaujímajú vytvrdzujúce materiály veľmi dôležité miesto. Ich použitie si však vyžaduje bližšie poznanie procesov tvárnenia a oboznámenie sa s problematikou opotrebenia zápustiek, aby sa mohlo pristúpiť k vhodnej aplikácii návarového materiálu pre jednotlivé časti tvarovej dutiny kovacieho nástroja. Prídavný materiál by mal pritom spĺňať požadované, často protichodné požiadavky, ako sú napr. vysoká tvrdosť, odolnosť proti opotrebeniu pri súčasnej vysokej vrubovej húževnatosti, odolnosti proti rázom a cyklickej tepelnej únave. Uvedeným náročným požiadavkám podľa mnohých súčasných autorov, prednostne vyhovujú vytvrdzujúce prídavné materiály,
najmä pre ľahké opracovanie po navarení a s následným spevnením povrchu v procese kovania.

Rozvoj svařování vysokovýkonnými metodami má výrazný potenciál růstu. Metody obloukového svařování v ochranných plynech MIG/MAG s výkonem navaření až 25 kg/hod se již jedno desetiletí používají pro svařování těžkých konstrukcí. Svařování laserem je relativně nová metoda, avšak růst jeho aplikací je velmi výrazný. Oblast svařování laserem je v rámci výroby svařenců drážní techniky velmi perspektivní technologie. Svařování laserem je nejvíce rozšířené v automobilovém průmyslu, kde je využíváno jak na spojování karoserií tak na svařování motorových a převodových komponentů. Přímo ukázkovým případem je např. automobil Volkswagen Golf. V karoserii jeho čtvrté generace bylo vytvořeno 6 m svaru laserem a pátá generace již má 72m, tedy více než desetinásobek.

Litiny jsou materiály ze kterých se díly odlévají v jednom celku a nejsou určeny pro další svařování a to s ohledem na jejich vlastnosti z pohledu metalografie. Svařování litin se ve většině případů požaduje, až když nastane problém vady,a to buď praskliny, lomy, trhliny a opotřebeni způsobené během provozu zařízení. Nebo již při výrobě a opracování dílů z litin např. vady při odlévání a špatném zatečení tekuté litiny nebo chybným opracováním odlitku. Ve všech případech je nutno zvážit jestli je ekonomicky výhodné provést opravu odlitku. Malé a nerozpracované díly se nevyplácí opravovat. Jiné je tomu v větších nebo rozpracovaných dílů, kdy se oprava i přes náročnost operací vyplácí.

Bronzové trubičkové dráty řady MECUFIL jsou vyrobeny z měděného pásku, který je vysokofrekvenčně svařen. Následně je plněn legurami podle požadavku na svarový kov a tažen na požadovaný průměr. Dodávané průměry jsou od 1,0 mm do 1,6 mm, při požadavku lze dodat větší průměry. Tyto materiály lze používat pro MIG – pájení plechů které jsou opatřeny kovovými povlaky, nerezové materiály typu 18/8, konstrukční oceli a pro heterogenní spoje. Jako ochranná atmosféra se přednostně používá čistý Argon, lze použít směs Argonu s 2,5% CO2 nebo 2% H2.

In den zurückliegenden zehn Jahren wurden immens große Sauergasvorkommen entdeckt. Zudem wurde die Förderung und damit die Nutzung desselbigen enorm gesteigert. Dieses schwefelwasserstoffhaltige Erdgas ist neben seiner toxischen Wirkung sehr aggressiv und ruft Korrosions-sowie Versprödungserscheinungen hervor, weshalb der Bau sauergasbetriebener Anlagen schweißtechnisch sehr hohe Anforderungen stellt. Vor diesem Hintergrund werden im vorliegenden Beitrag über einige Sauergasprojekte berichtet, deren Lieferumfang sich in der Herstellung von längsgeschweißten Großrohren auf 700.000t Bleche der Stahlgüte X65 Mod mit 19,05 mm und 25,4mm Wand-dicke beläuft. Aus diesen Angaben geht hervor, dass im Fertigungsprozess der Schweißnähte eine Leistungsma-ximierung anzustreben ist. Der Fachmann weiß, dass das Unter-Pulver-Schweißen aus der Vielzahl der zur Verfügung stehenden Lichtbogen-Schmelzschweißverfahren die optimale Verbindungstechnologie im Hinblick auf Leistung und Qualität zugleich darstellt. Es ist allgemein bekannt, dass das bestmögliche Zähigkeitsverhalten eines ferritischen Schweißgutes unter Benutzung von hochbasischen Schweißpulvern in Mehrlagentechnik erreicht wird. Sind jedoch aus Wirtschaftlichkeitsgründen Lage-Gegenlage-Schweißungen erwünscht, bleibt der für den Umkörnungsprozess erforderliche Anlasseffekt durch die nachfolgende Raupe aus. Folglich wird der Einsatz gängiger Massivdrahtelektroden eingeschränkt. Zur Lösung dieses Problems wurden in Verbindung mit UP-Mehrdrahttandem-Schweißsystemen mikrolegierte Fülldrahtelektroden entwickelt und in mehreren Werken zum Einsatz gebracht.

Um den steigenden Anforderungen an den Stahl bezüglich der Festigkeit insbesondere im Bau von Mobilkranen, Nutzfahrzeugen, Druckwasserleitungen, Unterwasserfahrzeugen etc. gerecht zu werden, haben die Stahlprodu-zenten in den letzten 30 Jahren die Werkstoffentwicklung derart vorangetrieben, dass heute Konstruktionsstähle mit 1100 MPa  Streckgrenze zur Verfügung stehen und seit ca. 5 Jahren eingesetzt werden. Bei der Entwicklung der Stähle wurden selbstverständlich die Wünsche der Anwender nach guter Schweißeignung, hoher Zähigkeit sowie Betriebssicherheit berücksichtigt, denn nur unter diesen Vorraussetzungen führt der Einsatz der hochfesten Stähle unter wirtschaftlichen Aspekten zum Erfolg.
Im vorliegenden Bericht werden nach der Diskussion der Kosteneinsparung und der Darstellung der momentan verfügbaren hochfesten Stähle die schweißtechnischen Besonderheiten behandelt. Im Anschluss daran werden die neuesten Schweißzusatzwerksstoff-Entwicklungen für Fülldrahtelektroden und deren Verfahrensvarianten aufgezeigt.

Předloženy jsou zde výsledky experimentálních zkoumání geometrických rozměrů a tvaru povrchu  svarové lázně u TIG a A-TIG svařování, obloukem na povrchu při neúplném průvaru, nerezavějící oceli typu 12X18H10T  (304 H ) - [obě značky dle GOST ] .
Vyjádřen předpoklad o tom, že jednou z příčin hlubokého průvaru při A-TIG svařování , je vytváření kanálu plynových par a s tím je při A -TIG svařování spojena změna intenzity konvekce [ proudění tepla ] Marangoniho. Charakteristické tvary volné hladiny  a dna svarové lázně A-TIG svařování, potvrzují existenci představeného mechanismu hlubokého průvaru.

V Höganäs AB byly prováděny dlouhodobé výzkumy za účelem stanovení různých faktorů majících vliv na řezání nerezové ocele pomocí hořáku s práškovým železem. Cílem těchto výzkumů bylo lepší pochopení základních principů procesu práškového řezání.
K výzkumu, jak různá nastavení dávkovače ovlivňují účinnost řezání, se používal přestavěný Knapsackův-Griesheimův dávkovač a automatický řezací stroj.
K práškovému řezání se používá běžné zařízení s kyslíkem a acetylénem s upraveným hořákem, který přivádí do plamene proud práškového železa. Prášek se nalézá v dávkovači a je přiváděn do hořáku přes regulační zařízení. K dopravě prášku je zapotřebí stlačený vzduch. Účelem dávkovače je míchat vzduch a práškové železo.