Renovaci starých jízdních kol
Dobrý den, při renovaci starých jízdních kol (veteránů) se setkávám s problémem, že díl původně chromovaný je napadený korozí po celé ploše. Nové vybroušení a vyleštění pod nový chrom nepřichází v úvahu, protože by se materiál velmi zeslabil. Jedná se o blatníky, ráfky i rámy z ocelového plechu tloušťky 0,5 až 2 mm. Neexistuje nějaká metoda např. nanášení tvrdé pájky tak, aby se zaplnily díry po hloubkové korozi a přitom pájka na povrchu plechu vytvořila co nejtenší a nejhladší vrstvu, vhodnou k přeleštění a k nanesení nové galvanické úpravy?
Zde bych viděl řešení v použití pájecí pasty na bázi PbSn a to z důvodu tepelného ovlivnění a následných deformací. Povrch musí být v každém případě zbaven koroze, tedy klasické očištění drátěným kartáčem. Potom nanesení pájecí pasty stěrkou, kdy dosáhneme rovnoměrného zaplnění korozních „důlků“. Prohřátí plochy s pastou teplem ( potřebujeme cca 190o – 210oC ), záměrně uvádím teplem, protože zde stačí malý Bunsenův hořák na propan nebo také obyčejná elektrická horkovzdušná pistole na opalování barvy ( na stupni I. má teplotu cca 320°C). Toto je vyhovující jak z pohledu teploty tání pasty, tak také z pohledu síly renovovaného materiálu. Pokud by se šlo na Vámi navrhované tvrdé pájení, tak je třeba vzít v potaz relativně vysoké teploty ( okolo 700°C ), což na tenkém materiálu způsobí výrazné deformace a špatnou ovladatelnost naneseného kovu. U námi navrhovaného řešení je toto optimální a podle potřeby bez problému opakovatelné. Pastová pájka je mimo jiné určená pro nánosové pájení a je namíchaná včetně tavidla. Aplikace je velice snadná, po nanesení pasty provedeme zahřátí na pracovní teplotu, až se tmavě šedý vzhled pájky při dosažení pracovní teploty změní na kovově lesklý povrch. V tomto bodě ukončíme ohřev nebo se posuneme s vnášením tepla dále, pokud se jedná o větší plochy. Několik takových průmyslových aplikací jsme řešili a výsledky z pohledu dalších operací jsou vyhovující. Před samotnou galvanizací jde díl do tzv. dekapitační lázně a poté se provede samotná galvanizace.
Z aplikačních řešení máme poznatky, kdy takto pájené díly jsou povlakovány galvanicky chromem a nelze rozpoznat, co je pájeno a co je základní materiál. Také je ověřeno, že pájka neovlivňuje životnost dekapitační lázně a ani se v ní nerozpouští.
Petr Herman, WIRPO s.r.o.
Svařování pozinkovaných konstrukcí
Jak mám postupovat při svařování (el. obloukem - basickými elektrodami) ocelové konstrukce žárově pozinkované? Mám v místě sváru zinkovou vrstvu odbrousit a po svaření nastříkat zinkovým sprejem? Je něco, čeho bych se měl vyvarovat a naopak abych něco neopomenul? Děkuji mnohokrát za odpověď.
Pokud se jedná o nosnou ocelovou konstrukci, tak volíte zcela správně tavný metalografický spoj. Svařovat lze jak bazickou, tak také elektrodami s rutil nebo rutil-bázickým obalem. Pokud se jedná o běžně pozinkované díly, tak není zapotřebí zinkový povlak v místě sváru odbrušovat. Pokud se Vám v provedeném objevují póry, tak zde bych doporučil snížit rychlost svařování nebo volit menší průměr elektrody. Zinek taje při 420°C a ve svarové lázni se vypařuje. Nepatrná část se sloučí s křemíkem a zůstane rozpuštěná v matrici svarového spoje. Převážná část zinkových par projde přes svarovou lázeň do ovzduší. Zde právě záleží na rychlosti svařování, nebo zvoleném průměru elektrody. Správnou volbou udržím déle tekutou svarovou lázeň a umožním odplynění lázně od zinkových par. V případě, kdy svarová lázeň tuhne rychle, tyto páry v tuhnoucím svarovém kovu tvoří póry. Na provedeném svarovém spoji a v jeho okolí je samozřejmě zinkový povlak vypálený.
Svarový spoj a jeho okolí očistit ocelovým kartáčem a jako jedna z mnoha možností je volba zinkového spreje, kterým dostavíme chybějící povlak. Nutno ale dodat, že životnost takto dostavěných povrchů nedosahuje kvality žárového pozinkování. Při svařování pozinkovaných konstrukcí je nutno dodržovat bezpečnostní opatření, tak aby svářeč byl ochráněn před dýcháním zinkových splodin, tyto jsou toxické a může způsobit tzv. zinkovou horečku ( teploty,neovladatelný třes ).
Petr Herman, WIRPO s.r.o.
Pinch efekt
Prosím o informaci, co je to termický pinch efekt (Zkratový přenos). Děkuji.
Nějak nechápu přesně ten termín termický pinch efekt, ale termín pinch efekt patří mezi oficiální termín z oblasti fyzikálních elektrodynamických parametrů elektrického oblouku. Takto je pojmenován jev, kdy dochází ke zůžení drátu před oddělením kapky kovu a jeho následném přenosu do svarové lázně. Doporučil bych se podívat na základy elektrodynamiky elektrického oblouku. V těchto základech je tento jev dostatečně popsán, protože se jedná o jeden ze základních principů při přenosu přídavného materiálu při metodě MIG/MAG.
Petr Herman, WIRPO s.r.o.
Navařování tvrdokovu
Dobrý den, můj dotaz se vztahuje k navařování tvrdokovu f.Sandvik H10F nebo f.Ceratizit MG18 na nerez ocel 17116.2. Průměr navařovaných částí je cca 2,5mm. Jakými způsoby lze dosáhnout pevného spoje. Požadovaná síla pro pevnost spoje -"ulomení" je min 50 N. Předem děkuji za odpověď.
Není mi zcela jasné jestli přesně víte na jaké kombinace se ptáte. Oba „tvrdokovové“ materiály jsou vyrobeny práškovou metalurgií jako slinuté karbidy, disperzně vytvrzené s obsahem WC a Co. Jejich využití je ve formě řezných destiček pro obrábění. Tyto destičky se většinou mechanicky upevňují na úpinky a lze je po opotřebení otáčet nebo vyměnit. Základní materiál 17 116 je určen jako žáropevný nebo odolný tlakovému vodíku, např. krakovací kolony v ropném průmyslu. Proto mi ta Vaše kombinace připadá podivná. Pokud by jste ale požadoval návar podobného chemického složení, víme jak toto provést, pouze výsledný návar nebude disperzně zpevněn a bude mít trochu jiné vlastnosti. Pokud by jste trval na uvedených materiálech, tak toto lze řešit pájením a to sendvičovou pájkou typu AG 502 nebo AG503 dle DIN EN 1044, kdy pracovní teploty jsou cca 690o resp. 840oC. Pevnost ve smyku je okolo 350 N/mm2. Oboje řešení lze provést v naši dílně. Protože se jedná o nestandardní řešení, které jsme již ale v podobných modifikacích řešili, můžeme Vám nabídnout provedení.
Petr Herman, WIRPO s.r.o.
Cu
Jakými způsoby lze svařovat tvarované měděné profily (Jakl) o nestejné tloušťce stěny? Profil je 4 x 4 cm a síla stěny je 10,4,4,4mm. Mám na mysli spíše metody MIG, MAG, plazma a podobné. Dochází při těchto technologiích svařování ve svarech ke zhoršení fyzikálních a chemických vlastností materiálu? Je vhodné svařovat takovýto materiál plamenem? Děkuji za odpověď.
Pro delší sváry lze optimálně svařovat metodou MIG. Pro Cu + Cu je optimální SDM Kupfer R pr. 1,00 mm a čistý Argon. Pro kombinaci heterogenního spoje Cu + oceli použít jako přídavný materiál CuSn6 a opět čistý Argon. Svařovat s technologickým předehřevem kvůli velkému odvodu tepla. Mechanické vlastnosti odpovídají vyžíhané mědi. Chemické vlastnosti se nemění – Kupfer R se blíží složením čisté mědi. Měděné materiály lze svařovat plamenem, ale je to pomalé a vnesené teplo je příliš velké.
Petr Herman, WIRPO s.r.o.